V pátek jsem se dozvěděla, že děti, kteréžto se měly vrátit od babičky z Anglie, přijedou až někdy ve středu a vlastně, že v domě nebude nikdo, jen já... Proto jsem celý den přemýšlela o tom, kam se vypravím. V pátek večer, po odjezdu druhých dvou dětí na letiště, se moje plánování rozjelo na plné obrátky. S vědomím toho, že takhle dlouhé volno tady už asi mít nebudu, vyhrál těsně před půlnocí Dublin! Jala jsem se tedy hledat po síti co nejlevnější ubytování. Byl to opravdu oříšek, protože takhle na poslední chvíli bylo již všechno obsazené, popř. velmi drahé. Ale nakonec jsem přeci jen objevila hostel jako stvořený po mě a rezervovala si 3 noci...
Den první (sobota 19.7. 2008) - orientace
Ráno jsem vstala velmi brzy, abych chytla úplně první autobus (v 7:20 z Ennis). Koupila jsem si zpáteční jízdenku a už jsem frčela směr východní pobřeží. Naštěstí jsem nemusela nikde přestupovat a tak jsem se celou cestu snažila vyčíst ze svého chytrého průvodce, co že je v Dublinu zajímavého k vidění. Mnoho... Cesta trvala cca 5 hodin a pan řidič dělal přestávky na jídlo a čůrání, což bylo neobyčejně příjemné ;)
Do Dublinu jsem dorazila kolem poledne a bez větších problémů jsem našla svůj hostel situovaný přímo v centru. Odložila jsem zde zavazadlo a vydala se na první průzkum centra. Myslím, že Gedammer (nebo nějaký jiný filosof) píše o předporozumění... jeho teorii jsem uvedla do praxe, když jsem zjistila, že to, co jsem se dočetla v průvodci je sice ok, ale moje představy se naprosto lišily od skutečnosti a tak bylo zprvu velmi obtížné se zorientovat... Dublin je přímo napěchovaný historickými a kulturními památkami. Jako první jsem navštívila Trinity College, prestižní univerzitu. Komplex univerzitních budov se nachází přímo v srdci města. Jednou z nich je krásná a prastará knihovna, kde si můžete prohlédnout Evangelistář z Kellsu (Book of Kells) - nádherně iluminovaný a velmi starý latinský přepis všech 4 evangelií. Zbytek dne jsem procházela s mapou centrum města a koukala po nádherných budovách různých stylů a rozměrů, po pouličních umělcích, obchůdcích se suvenýry, pubech apod. Až za tmy jsem se vrátila zpět na hostel, kde bylo spoustu cizinců zhruba stejné věkové kategorie jako já. Ubytovaná jsem byla v maličkém pokoji spolu s dalšími 7 turistkami.
Den druhý (neděle 20.7. 2008) - pohoda
Ráno jsem vyrazila kolem deváté hodiny a překvapilo mě, jak je město vylidněné a tiché oproti sobotnímu večeru. Vydala jsem se na obhlídku čtvrti na jih od řeky Liffey, která je typická domy postavenými v georgiánském stylu. Viděla jsem rodný dům G. B. Shawa, absolvovala jsem nedělní mši v nádherném univerzitním kostele, který je součástí komplexu budov Newman House. Navštívila jsem nejvěhlasnější Dublinskou kavárnu (Bewley´s coffee) nacházející se na Grafton Street, Dublin castle či Dublin city hall.
K večeru jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít Temple Bar, což je několik ulic v centru města, kde "to žije". Je tu spoustu pubů a klubů nasázených jeden vedle druhého a všechny, včetně ulic mezi nimi, jsou přeplněné lidmi. Samozřejmě nechybí pouliční muzika všeho druhu a spousta "umělců" v kostýmech (koukněte na video). Úžasná atmosféra!
Dokonce jsem objevila i hospodu s českým pivem a obsluhou ;) Na lístku měli i kofolu a já zajásala, nicméně moje nálada poklesla, když mi bylo řečeno, že kofola není a když se můj zrak přesunul z levé části lístku k té pravé, s cenami...
Den třetí (pondělí 21.7. 2008) - aneb kultůůra
Tak tenhle den byl asi nejnáročnější co se týče nachozených kilometrů a absolvovaných památek. Ráno jsem začala u historické budovy centrální pošty, pokračovala k palírně whiskey značky Jamesson, kde jsem se chtěla pokochat pohledem z komínu, na který jezdí výtah, ale plány mi překazil lístěk formátu cca A4, kde se psalo něco jakože "sorry, ale komín je zavřený do odvolání" :( Náladu jsem si spravila návštěvou blízkého kostela St. Michan´s church, kde jsem si při prohlídce hrobky pod budovou kostela potřásla "rukou" s velmi zachovalou, cca 400 let starou, mrtvolou :) Američani, co absolvovali prohlídku se mnou byli úplně hotoví, protože se svou pársetletou historií ještě nic takového (starého) neviděli. Moje kroky dále směřovaly k jednomu z největších mětských parků na světě - Phoenix Park. Prošla jsem se jen po jeho okraji, protože jinak bych tam musela někde přespat přičemž jsem se rozhodla, že napíšu dopis městskému zastupitelstvu Liberce ohledně architektonického plánu města ;). Pokračovala jsem k věznici Kilmainham Gaol s působivou prohlídkou a výstavou nejen o historii vězení.
Již značně vyčerpaná jsem se obrátila zpět k centru a cestou jsem to vzala přes světoznámý pivovar značky Guinness a katedrálu Christ Church.
Dovlekla jsem se na hostel a v pokoji narazila na 3 české turistky, což bylo příjemné zpestření, protože jsme si skvěle popovídaly, vyměnily zkušenosti apod.
Den čtvrtý (úterý 22.7. 2008) - den odjezdu
Tak tentokrát jsem se rozhodla odpočívat. Měla jsem sice původně v plánu navštívit národní galerii či muzeum, ale na to už mi nezbyl čas a síla. Procházela jsem se tedy centrem, nakoupila pár suvenýrů, koukla do několika obchodů (a značně odlečila své peněžence, která nebyla moc těžká ani před tím). Nahlédla jsem také do budovy národní banky (House of lords) a měla to štěstí, že zrovna začínal výklad o její historii. Nutno podotknouti, že v této budově dříve sídlil parlament a je vskutku nádherná! Ještě naposledy jsem zašla do kavárny Bewley´s coffee na jejich vyhlášenou rajčatovou polévku a vydala se na autobusové nádraží, odkud mi spoj do Ennis odjížděl v 16 hodin. Netušila jsem, že mě stihne takový smutek a stesk. Dublin si mě opravdu získal a mě se vážně nechtělo pryč. Myslím, že jsem toho stihla hodně, ale na druhou stranu jsem toho taky hodně nestihla... Budu se sem ještě muset někdy vrátit. Všechno bylo prostě úžasné včetně počasí. Ještě se mi v Irsku nestalo, že by 4 dny v kuse nepršelo(!) Dokonce jsem si mohla dovolit chodit jen v tričku s krátkým rukávem!
Co se fotek týče, mám jich hrozně moc - nikdy předtím jsem nezaplnila celou svou kartu ve fotiči a ještě musela promazávat. Na rajčeti už je vše ke shlédnutí ;)
Den první (sobota 19.7. 2008) - orientace
Ráno jsem vstala velmi brzy, abych chytla úplně první autobus (v 7:20 z Ennis). Koupila jsem si zpáteční jízdenku a už jsem frčela směr východní pobřeží. Naštěstí jsem nemusela nikde přestupovat a tak jsem se celou cestu snažila vyčíst ze svého chytrého průvodce, co že je v Dublinu zajímavého k vidění. Mnoho... Cesta trvala cca 5 hodin a pan řidič dělal přestávky na jídlo a čůrání, což bylo neobyčejně příjemné ;)
Do Dublinu jsem dorazila kolem poledne a bez větších problémů jsem našla svůj hostel situovaný přímo v centru. Odložila jsem zde zavazadlo a vydala se na první průzkum centra. Myslím, že Gedammer (nebo nějaký jiný filosof) píše o předporozumění... jeho teorii jsem uvedla do praxe, když jsem zjistila, že to, co jsem se dočetla v průvodci je sice ok, ale moje představy se naprosto lišily od skutečnosti a tak bylo zprvu velmi obtížné se zorientovat... Dublin je přímo napěchovaný historickými a kulturními památkami. Jako první jsem navštívila Trinity College, prestižní univerzitu. Komplex univerzitních budov se nachází přímo v srdci města. Jednou z nich je krásná a prastará knihovna, kde si můžete prohlédnout Evangelistář z Kellsu (Book of Kells) - nádherně iluminovaný a velmi starý latinský přepis všech 4 evangelií. Zbytek dne jsem procházela s mapou centrum města a koukala po nádherných budovách různých stylů a rozměrů, po pouličních umělcích, obchůdcích se suvenýry, pubech apod. Až za tmy jsem se vrátila zpět na hostel, kde bylo spoustu cizinců zhruba stejné věkové kategorie jako já. Ubytovaná jsem byla v maličkém pokoji spolu s dalšími 7 turistkami.
Den druhý (neděle 20.7. 2008) - pohoda
Ráno jsem vyrazila kolem deváté hodiny a překvapilo mě, jak je město vylidněné a tiché oproti sobotnímu večeru. Vydala jsem se na obhlídku čtvrti na jih od řeky Liffey, která je typická domy postavenými v georgiánském stylu. Viděla jsem rodný dům G. B. Shawa, absolvovala jsem nedělní mši v nádherném univerzitním kostele, který je součástí komplexu budov Newman House. Navštívila jsem nejvěhlasnější Dublinskou kavárnu (Bewley´s coffee) nacházející se na Grafton Street, Dublin castle či Dublin city hall.
K večeru jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít Temple Bar, což je několik ulic v centru města, kde "to žije". Je tu spoustu pubů a klubů nasázených jeden vedle druhého a všechny, včetně ulic mezi nimi, jsou přeplněné lidmi. Samozřejmě nechybí pouliční muzika všeho druhu a spousta "umělců" v kostýmech (koukněte na video). Úžasná atmosféra!
Dokonce jsem objevila i hospodu s českým pivem a obsluhou ;) Na lístku měli i kofolu a já zajásala, nicméně moje nálada poklesla, když mi bylo řečeno, že kofola není a když se můj zrak přesunul z levé části lístku k té pravé, s cenami...
Den třetí (pondělí 21.7. 2008) - aneb kultůůra
Tak tenhle den byl asi nejnáročnější co se týče nachozených kilometrů a absolvovaných památek. Ráno jsem začala u historické budovy centrální pošty, pokračovala k palírně whiskey značky Jamesson, kde jsem se chtěla pokochat pohledem z komínu, na který jezdí výtah, ale plány mi překazil lístěk formátu cca A4, kde se psalo něco jakože "sorry, ale komín je zavřený do odvolání" :( Náladu jsem si spravila návštěvou blízkého kostela St. Michan´s church, kde jsem si při prohlídce hrobky pod budovou kostela potřásla "rukou" s velmi zachovalou, cca 400 let starou, mrtvolou :) Američani, co absolvovali prohlídku se mnou byli úplně hotoví, protože se svou pársetletou historií ještě nic takového (starého) neviděli. Moje kroky dále směřovaly k jednomu z největších mětských parků na světě - Phoenix Park. Prošla jsem se jen po jeho okraji, protože jinak bych tam musela někde přespat přičemž jsem se rozhodla, že napíšu dopis městskému zastupitelstvu Liberce ohledně architektonického plánu města ;). Pokračovala jsem k věznici Kilmainham Gaol s působivou prohlídkou a výstavou nejen o historii vězení.
Již značně vyčerpaná jsem se obrátila zpět k centru a cestou jsem to vzala přes světoznámý pivovar značky Guinness a katedrálu Christ Church.
Dovlekla jsem se na hostel a v pokoji narazila na 3 české turistky, což bylo příjemné zpestření, protože jsme si skvěle popovídaly, vyměnily zkušenosti apod.
Den čtvrtý (úterý 22.7. 2008) - den odjezdu
Tak tentokrát jsem se rozhodla odpočívat. Měla jsem sice původně v plánu navštívit národní galerii či muzeum, ale na to už mi nezbyl čas a síla. Procházela jsem se tedy centrem, nakoupila pár suvenýrů, koukla do několika obchodů (a značně odlečila své peněžence, která nebyla moc těžká ani před tím). Nahlédla jsem také do budovy národní banky (House of lords) a měla to štěstí, že zrovna začínal výklad o její historii. Nutno podotknouti, že v této budově dříve sídlil parlament a je vskutku nádherná! Ještě naposledy jsem zašla do kavárny Bewley´s coffee na jejich vyhlášenou rajčatovou polévku a vydala se na autobusové nádraží, odkud mi spoj do Ennis odjížděl v 16 hodin. Netušila jsem, že mě stihne takový smutek a stesk. Dublin si mě opravdu získal a mě se vážně nechtělo pryč. Myslím, že jsem toho stihla hodně, ale na druhou stranu jsem toho taky hodně nestihla... Budu se sem ještě muset někdy vrátit. Všechno bylo prostě úžasné včetně počasí. Ještě se mi v Irsku nestalo, že by 4 dny v kuse nepršelo(!) Dokonce jsem si mohla dovolit chodit jen v tričku s krátkým rukávem!
Co se fotek týče, mám jich hrozně moc - nikdy předtím jsem nezaplnila celou svou kartu ve fotiči a ještě musela promazávat. Na rajčeti už je vše ke shlédnutí ;)
4 komentáře:
Týjo, Zuzi, tiše závidím a obdivuji ;c)
zuzi, díky za info a vlití elánu do žil. já se snad pomalu začínám na tu svoji studijní cestu (bez znalosti angličtiny) těšit!
Zuzi, jsi fakt kabrňák!
co kabrňák, spíš dubliňák - jinak moc hezký fotky:-)
Okomentovat