Škola už mě začala časově vytěžovat, a tak mám skluz, co se dopisování blogu týče. Tak teď vám to naservíruju hezky všechno najednou, budu-li mít dost sil...
Minulý víkend byl opět ... výživný.
Cécile u nás na bytě na pár dní ubytovala své 2 německé kamarády, takže o zábavu bylo postaráno. V pátek Marcel vařil tradiční německou večeři, neb jsme zavedly pravidlo, že každý host u nás musí vařit :)) a zatím se to osvědčuje. Nakonec jsme pozvali víc lidí a společně si pochutnali na (tuším) hovězích řízečcích...
Následně jsme se přesunuli na leaving party jen o několik bytů dál. Mateův byt byl už plný lidí a kuriózních dárků na rozloučenou. Bohužel moje islandská spolubydlící nezvládla přísun vodky a musela se odebrat na lože... My ale pokračovali do Dynama, kde se mi během večera dvakrát pokusili ukrást kabelku. A prej, že se ve Finsku nekrade, pche!
Zpáteční cesta byla kuriózní, ve třech na dvou kolech... (Centrum města, kde jsou i všechny kluby, je od Kuunsilty, kde bývám, vzdálené cca 5 km)
V sobotu jsme byli navštívit Turunský hrad u přístavu. I přes vyčerpání se nám podařilo vstát a (opět na kolech) se dopravit k hradu, kde začínala prohlídka pro exchange studenty. Cécile se z výletu vykroutila, a tak jsem jela jen já, Marcel (německý návštěvník) a Midja (německý soused). Strávili jsme tam asi 3 hodiny, pak si zašli na oběd a než jsme se dostali domů už byl zase večer! A já čekala hosty na českou večeři!
Pozvala jsem totiž Míšu a Tomáše (další české exchange studenty), protože nám pomohli odstěhovat nové sofa k nám do bytečku:)) (Stálo jen 8 euro!) Nakonec se připojilo ještě pár dalších lidí (celkem 10!)
Mno tak hurá do vaření. Pokoušela jsem se o bramborové knedlíky. Nakonec to nějak dopadlo. Francouzská, islandská a německá část na ně koukala s nedůvěrou; Nepálci ani nepípli a Čechům to prej chutnalo :)) No nevim... Mischa (druhý německý návštěvník) upekl borůvkový koláč, kterým snad napravil reputaci :))
Afterparty samozřejmě nesměla chybět, akorát to venku vypadalo na sněhovou bouři, nicméně já a můj bicykl jsme už jako jedno tělo, jedna duše, takže mě nic nemohlo zadržet...
Žádné komentáře:
Okomentovat