Anyang

Když jsme se rozhodovaly o tom, kam pojedeme víkendu, nejsilnějším argumentem byla pro mě skutečnost, že kdyby se nejmenovaný doktor přednášející na našem ústavu starověké dějiny Číny, dozvěděl, že jsem byla půl roku v Henanu a nenavštívila Anyang, asi by mě nepustil ke státnicím ... Proč? Anyang je jedno z 8 historických hlavních měst Číny. Za své sídlo si ho zvolila dynastie Shang a je to tam samá archeologická vykopávka ...

Už ve vlaku tam jsme si užily dost srandy. Neměly jsme bohužel lístky na sezení, a tak jsme stály v uličce u záchodů. Já jsem se snažila číst „Cestu na západ“ (ačkoliv jsme směřovaly na sever), přičemž mi v okolí kouřící Číňani koukali POD rameno, co že to čtu. Martině zase koukali po botách, a když zjistili, že opravdu nemá podpatky, vzájemně si to se smíchem sdělovali. Smělejší mladíci zas cestou na záchod chtěli prohodit pár slov anglicky, přičemž (jako by se asi domluvili) byl obsah rozhovoru i pořadí otázek pokaždé téměř stejný:

Odkud jste? …  Aaa, vy mluvíte čínsky? ... Líbí se vám v Číně? … Chutná vám čínské jídlo? … Kolik vám je? … Jste vdané?/Máte přítele? … (přes tuhle otázku jsem „úspěšně“ prošla jen já) … Líbí se vám Číňani? … No, co na to odpovědět, aby byl člověk zdvořilý a zároveň nelhal? A tak jsem se jen rozpačitě usmála, pokrčila rameny a naznačila něco o tom, že jsou Číňani na můj vkus poměrně malí.

Není nic lepšího, než jet na archeologické vykopávky v zimě, když je jejich velká část schovaná pod vrstvou sněhu, který pár dní předtím napadl. Tak jsme tam postavily sněhuláka, aby bylo alespoň na co koukat.

Samozřejmě přeháním. Muzeum Yinxu je opravdu velmi zajímavé. Nachází se tu hrobka královny a první čínské vojevůdkyně Fuhao (1200 přnl.). Její hrobka byla objevena NEPORUŠENA roku 1976 a obsahovala hromady nefritových, bronzových a kostěných předmětů. V muzeu je síně bronzu, kde jsme se poučily o všech typech bronzových nádob a prohlédly si největší bronzový kotlík v Číně (takže vlastně i na světě). Nenechaly jsme si také ujít povozy, které byly nalezeny v jedné z hrobek spolu s pohřbenými koňmi a vozky. Lidské oběti byly během shangských obřadů naprostou nezbytností.  O všudypřítomných nápisech na kostech a krunýřích snad ani netřeba mluvit ...

V areálu muzea, který je z větší části venkovní, jsme strávily poměrně dost času, ale ještě nám zbylo trochu (přesně půl hodiny) na návštěvu hrobky Yuan Shikaie, generála a druhého prezidenta Čínské republiky. Dalo nám trochu práci to najít, ale nakonec jsme opravdu dorazily k areálu monumentální hrobky, která – podle popisku – kombinovala moderní západní a tradiční čínský styl… Byly jsme opět samy v zasněženém areálu. Nádhera. Prohlédly jsme si Yuan Shikaiovy prezidentské šaty, první republikánské bankovky a vlajku a spěchaly zpátky na vlak do Zhengzhou.

Cesta zpátky byla pohodlnější, protože jsme měly lístky na sezení a utekla rychle, protože jsme vedly družný hovor s tatínkem a holčičkou, co seděli vedle mě a nenechali mě číst…

-          „Tati, já jí nerozumím.“

-          „Jasně, že jí nerozumíš, ona je cizinka.“

-          „Z Ameriky? Tam odkud je I-phone?“ …

Fota na rajčátku: http://najahaje.rajce.idnes.cz/Anyang/